Vítejte na stránkách o Jadranu

Co zde najdete:

Některé zajímavosti a aktuality týkající se cestování na Jadran, především však množství užitečných odkazů pomocí kterých můžete nalézt ubytování, získat informace o dopravě a podobně. Pro ubytování jsou zde přednostně odkazy na weby které jsou psány česky a jsou aktuální.
Jsou zde k dipozici také mé vlastní poznatky a zkušenosti z cest po Jadranu, případně též z jiných oblastí, které jsem navštívil.

Součástí webu je rozsáhlá Fotogalerie Jadran a diskuzní fórum Fórum Jadran. Galerie i fórum jsou určeny pro všechny milovníky Jadranu.

Do galerie můžete také sami nahrávat své obrázky, na fóru pak můžete nalézt aktuální informace a zajímavosti z cestování k Jadranu, diskutovat nebo se podělit o své vlastní zkušenosti a poznatky s ostatními. Fórum Jadran je zaměřeno na cesty k celému jadranskému pobřeží, takže obsahuje tématická fóra Chorvatsko, Černá Hora, Albánie, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Itálie. Diskutovat je zde možné v podstatě o čemkoliv.


Kalábrie 2015

V letošním září jsme si zopakovali po šesti letech pobyt v Kalábrii. Bylo to opět Zambrone, stejně, jako v roce 2009. Průzračně čisté moře a okolní příroda samozřejmě nezklamaly, jiné změny jsem ale zaznamenal a nebylo to vždy zrovna k lepšímu.


(Po kliknutí na obrázek se tento otevře v původní velikosti)


Pro pobyt jsme, stejně jako v roce 2009, zvolili září. Tentokrát to bylo od 5 do 20.září.

Cesta:

Dopravou nám byla kombinace letadlo / vlak. Oba lety (tam i zpět) byly s přestupem v Římě, letěli jsme z Prahy do Říma a potom z Říma do Lamezia Terme. Využili jsme služeb letecké společnosti Alitalia. Letenky jsme ale kupovali s velkým předstihem již v lednu, kdy byly téměř za poloviční cenu, než kdybychom je kupovali až někdy v srpnu.

Při cestě tam měly oba lety zpoždění cca hodinu. Z toho důvodu nám ujel i poslední autobus, kterým jsme se chtěli přesunout z letiště do hotelu u nádraží. Na stanovišti taxi před letištěm je tlačítko, kterým si přivoláte taxi. Je tam i ceník, ve kterém byla pro 4 osoby a trasfer na nádraží uvedena cena 10€. Přivolal jsem tedy taxi, ten přijel během chvilky, naložil nás a uháněl s námi, jako by nás ukradl. Během dvou minut jsme stáli před nádražím, taxikářovi jsem dal 10€, ovšem ten začal gestikulovat že je to málo, že ještě bagáže atd... Takže jsem mu musel doplatit ještě další 3€ za zavazadla. S nějakým účtem si pochopitelně nelámal hlavu, sedl do auta a odjel.

Pro cestu tam jsme v Lamezia Terme měli rezerované ubytování na jednu noc, jelikož přílet byl až po 22 hodině a vlak již do Zambrone žádný nejede. Zvolil jsem Piccolo hotel, který je hned u nádraží. Pokoj pro 4 osoby i se snídaní stál 90€, což je vcelku slušná cena. Snídaně byla poněkud chudší, ale ubytování bylo velmi pěkné. Prostorný a čistý pokoj s balkonem, koupelna vybavená čistými ručníky, postele čistě povlečeny, příjemný personál, co víc si jako tranzitní ubytování přát. Byli jsme velmi spokojeni a hotel mohu s klidným svědomím doporučit. Ráno po snídani jsme si ještě udělali menší nákup v blízkém marketu a vydali se na vlak. Cesta vlakem do Zambrone trvá cca 40 minut.

Cesta zpět se nám trochu zkomplikovala. V den odjezdu se počasí pokazilo a brzy ráno byla bouřka a silný déšť. Vlak nám měl odjíždět v 9:16 hod., do Lamezia Terme jsme měli přijet v 10 hodin a ve 12:25 nám odlétalo letadlo. Po osmé hodině jsme přišli na nádraží, ovšem u našeho vlaku bylo vypsáno zpoždění 170 minut. Na nádraží je naštěstí kavárna, kam jsme chodili na zmrzlinu. Obrátili jsme se tedy na obsluhu, zda by bylo možné objednat do Lamezie na letiště taxi. Oba mladíci byli velmi ochotní, zeptali se kolik nás je, řekli jsme že čtyři. Jeden hned někam zatelefonoval a na papír napsal cenu 70€ s dotazem, zda souhlasíme. No aby ne, na zdejší poměry to je cena prakticky zadarmo. Za chvíli se objevilo auto s ochotným řidičem, naložil nás i naše kufry a jeli jsme. Na letiště do Lamezia Terme je to cca 50km, jeli jsme necelou hodinu. Na letišti jsme vystoupili, řidič za domluvených 70€ poděkoval, rozloučil se s námi a my jsme byli zachráněni. Taxi to nebylo, řekl bych že nějaký kamarád či někdo z rodiny od těch hochů v kavárně, kteří nám odvoz zajistili. Cena byla opravdu překvapující a rozhodně jim za to patří naše velké poděkování.
Další cesta domu již proběhla bez problémů, oba lety odlétaly na čas, v 16:30 jsme přistáli v Praze a před 20 hodinou jsme byli doma.

Ubytování:

Pro ubytování jsme opět zvolili apartmán ve středisku Borgo Marino & Albatros. V r.2009 se nám tam velmi líbilo, byl tam tou dobou poměrně klid, ačkoliv každý apartmán má přidělen jeden konkrétní slunečník a dvě lehátka, nikdo si nás tehdy nevšímal, nijak jsme to neřešili a seděli jsme kde jsme chtěli, protože areál byl poloprázdný. Večer jsem si třeba udělal kávu a šel si vklidu sednout na lehátko a poslouchal šumění moře. Pláž jsme měli cca 30m....

Letos bylo ale vše jinak. Přijeli jsme o týden dříve, tedy v době, kdy v Itálii jsou ještě prázdniny. Tomu odpovídal celý první týden našeho pobytu. Jeden animační program střídal druhý, což bylo doprovázeno příslušným zvukovým doprovodem z reproduktorů, které jsme měli nedaleko apartmánu. Dopoledne byl relativní klid, od 14 hodin se rozburácely reproduktory a občas jsem si připadal, jako na techno párty, ať už na pláži a nebo u apartmánu. Večer pak bývala hudba neustále přerušována animátorem, řvoucím do mikrofonu, měl to být nějaký program pro děti. A pokud se někdy zdálo, že bude klid, tak se o hluk spolehlivě postarali ubytovaní italové, bydlící v sousedních apartmánech. Apartmány, ve kterých jsme bydleli, jsou řadové přízemní domky. Italové bydleli v řadě za námi ale i tak se svou hlučnou zábavou postarali o to, že do půlnoci stoprocentně nemělo smysl jít spát. Noční klid zde platí od půlnoci, ten se naštěstí striktně dodržoval.
Po týdnu se areál vylidnil a druhý týden byl již klid, jaký jsme pamatovali z r.2009. Jelikož se ale jednalo o poslední týden provozu areálu, přišlo další překvapení. Plavčíkem jsme byli neustále přesouváni pod jiný slunečník, až jsme skončili na úplně samém a odlehlém konci, asi abychom to měli co nejdál. Začal postupně vše likvidovat, až na pláži zbylo jenom pár slunečníků a lehátek, přesně tolik, kolik bylo ještě obsazených apartmánů. Pláž měla svůj řád, byly určeny hodiny pro využívání plážového servisu. Odpoledne to bylo od 16 do 19 hodin. Poslední dva dny by nás ale plavčík nejraději probodl očima, v 18 hodin vám nad hlavou začal rázně slunečníky sklápět, čímž dal jasně najevo aby jste už vypadli, aby mohl ještě uklidit lehátka a jít konečně domu. Člověk si pomalu připadal nikoliv jako host, ale spíše jako někdo, kdo je tady už jenom na obtíž.
Areál má také krásný a velký bazén, ovšem jsou určeny hodiny, kdy máte povoleno se zde kloupat a pro vstup do bazénu je povinná koupací čepice! Pro mě tedy docela úsměvné. Bazén jsem tudíž nepoužil ani jednou, protože koupací čepici jsem v životě žádnou nikdy neměl. Což mě zase až tak nevadí, protože jsem jel k moři a nikoliv k bazénu. Jde mě tedy spíše jenom o princip a píšu to jako zajímavost.
Inzerována byla free WiFi na recepci. Ano je tam, ale v podstatě nepoužitelná. Venku před recepcí byla jedna neustále mizící čárka signálu, uvnitř přímo na recepci to ale není lepší. A pokud se už náhodou připojíte, tak přílohu (obrázek v e-mailu apod.) si ani nestáhnete ani neodešlete. Dovolí to maximálně přečíst si nějaký text, nic víc. Prostě nepoužitelné, takže jsem využíval svá mobilní data v roamingu, s čímž jsem stejně pro jistotu předem počítal.

Když to celkově zhodnotím, areál je skutečně moc hezký. Je krásně upravený a čistý, plný zeleně, pláž a moře také nemá chybu. Na jeden apartmán je jeden slunečník a dvě lehátka a to i v případě, že máte apartmán pro 4 osoby jako my. Pokud chcete další lehátka, ta jsou již za poplatek 1,60€.
V době, kdy mají italové ještě prázdniny, je zde ale rušno a hlavně hlučno, především odpoledne a večer většinou až do půlnoci. Ačkoliv muziku mám rád, tak pro mě toho bylo až moc. Na dovolenou si jedu hlavně odpočinout a jak mě roky přibývají, mám přeci jenom raději klid. Tady ale nebylo na výběr a člověku nezbývalo, než to prostě celé hodiny poslouchat. Proto v době italských prázdnin bych si příště už pobyt v tomto zařízení velmi rozmýšlel.

Ceny:

Oproti naší poslední návštěvě v r.2009, tedy za 6 let se ceny potravin v obchodě značně zvýšily, u některých položek až o 100%.
Ceny v restauracích zůstaly v podstatě stejné. Někde však přibyla položka za servis, tedy za obsluhu 1 €. Takže při placení potom kolik lidí, tolik zaplatíte €. Tato položka je pak připočítána a uvedena i na účtence.

Zde je seznam některých produktů. Ceny v Kč uvedené v závorce jsou pouze orientační, přepočítal jsem je kurzem 27,50Kč / 1€.

Zmrzlina:
  • 2 € (55Kč) - do kornoutu z oplatky, množství odpovídá min. 4 klasickým kopečkům
  • 3 € (82Kč) - do umělohmotného kalíšku
  • picolo – klasický kopeček v cukrárně do nerezové misky 1 € (27,50Kč) / kopeček
  • v cukrárně s obsluhou do misky 4 € (110Kč) - množství stejné jako u zmrzliny do kornoutu
Pečivo je na váhu:
  • Chléb 2,50 € /kg (69Kč/kg) - odpovídá cca celému bochníku, např. ½ chleba krájeného 1,28 € (35Kč)
  • Housky 3,20 € /kg (88Kč/kg) - balené 3 větší housky = cena cca 0,75 € (20Kč)
  • Croasant bez náplně 6ks (1 balení 190g) 1,50€ (41Kč) - někdy byly v akci za 1 €
Ostatní:
  • Broskve, nektarinky, hroznové víno červené, rajčata 2 € / kg (55Kč/kg)
  • Cibule červená 1,50 € / kg (41Kč/kg)
  • Víno hroznové bílé 1 € /kg (27,50Kč/kg)
  • Brambory 1 € /kg (27,50Kč/kg)
  • Hrušky 1,50 € (41Kč/kg)
  • Citrony 3,50 € / kg (96Kč/kg)
  • Nutella 450g 4,50 € (124Kč) , velká 630g 6,60 € (181Kč)
  • Kakao balení 70g 0,99 € (27Kč) balení 250g 2,69 € (74Kč)
  • Jogurt Muller mix 0,99 € (27Kč)
  • Mléko 1,6% 1l 0,9 až 1,20 € (25 až 33Kč)
  • Máslo 250g 2,05 až 2,40 € (56 až 66Kč)
  • Jogurt bílý 3,5% 400g 0,89 € (24Kč)
  • Sýr tvrdý vážený cca10 € /kg = např. 200g stojí kolem 2 € (55Kč)
  • Milk – formaggio fresco classico (sýr měkký klasic) ve vaničce 200g 1,29 € (35Kč)
  • Quick – formaggio fresco sena aditivi (čerstvý sýr bez přísad) ve vaničce 100g 0,99€ (27Kč)
  • Vejce balení 6ks 1,69 € (46Kč), jednou byly v zelenině ve slevě za 1 €
  • Tuňák v oleji 3x80g (balení 3 plechovky po 80g) 2,19 € (60Kč)
  • Pivo v plechovce 0,33l 0,7 až 0,85 € (19 až 23Kč), pivo v plechovce 0,5l 0,89 až 1,20€ (24 až 33Kč)
  • Voda neperlivá bez příchutě PET 2l 0,6 € (16,50Kč)
  • Voda San Benedetto ochucená PET 1,5l 0,89 € (24Kč)
  • Džem (55% ovoce) 350g 1,60 € (44Kč)
  • Džem jahodový (35% ovoce) 600g 2,40 € (66Kč)
  • Kuřecí stehna mražená 3,50 € /kg (96Kč)
  • Maso hovězí u řezníka 8 až 12 € /kg (220 až 330Kč)
  • Oplatky, sušenky většinou cca 2,50 až 4 € (69 až 110Kč)
  • Koření - Paprika sladká nebo pálivá, sáček 100g 1,50 € (41Kč)
  • Koření – Majoránka 7g 1,50 € (41Kč)
  • Koření – pepř mletý 12g 2 € (55Kč)
  • Cigarety Marllboro 5,20 € (143Kč)
  • Cigarety Rothmans 4,20 € (115Kč)
V restauraci:
  • Pivo točené – grande (0,5 l) 4,50 € (124Kč) , medium (0,4 l) 4 € (110Kč), picolo (0,2l) 2 € (55Kč)
  • Káva 0,8 € (22Kč)
  • Pizza 4 až 7,50 € (110 až 206Kč)
  • Těstoviny v různých úpravách 6,50 až 8 € (179 až 220Kč)

Oproti našemu pobytu před 6 roky, byly pro mě překvapením značně vyšší ceny a velmi špatné zásobování. V prodejně supermerkati v Zambrone nebylo často možné sehnat ani sýr, pak se ve vitríně objevily třeba pouhé dvě balení, nějaké oplatky prakticky vůbec, velmi chudý výběr nápojů, ale stejné to bylo i u spousty dalších položek. Prodejny ve městečku Tropea byly poněkud lépe zásobené, ale žádná sláva to rozhodně také nebyla, vůbec není možné to porovnat ani s tou nejzapadlejší malou samoobsluhou u nás.
Co mě velmi vadilo, byla absence cen na regálech u některých položek. Odhadoval bych to možná až na 50% zboží, u kterého vůbec žádná cena uvedena nebyla. A když cena byla uvedena, tak často nebyla vůbec aktuální a u pokladny vám naúčtovali stejně jinou cenu. Tato situace byla stejná v podstatě ve všech prodejnách.
V prodejně zeleniny měli též nějaké základní potraviny a nápoje. Nákup prodavač spočítal z hlavy a potom vyťukal do pokladny celkovou cenu, takže jste stejně nevěděli, kolik vám za co vlastně naúčtoval. Z pokladny vyjel paragon s jednou položkou "potraviny" a celkovou cenou. Jinde zase, v prodejně s kořením se mě stalo, že ačkoliv cena mnou zakoupeného zboží na regálu uvedena byla, prodavač mě u jedné z položek s úsměvem naúčtoval o 1,5€ více, u této položky to dělalo navýšení uvedené ceny o 150%.

Musím říci, že první týden pobytu jsem díky těmto příhodám byl postupně čím dál více znechucen. Začalo to již zmíněným taxikářem v Lamezia Terme hned po příletu a pokračovalo v prodejnách při nákupech. Připadalo mě, že každý kdo zjistí že jsem turista, navíc velmi vzdáleně ovládající jazyk, tak se mě každý snaží jenom okrást. Postupně jsem si ale tak nějak zvykl a druhý týden jsem byl již v klidu. Lidi jsou různí, bez ohledu na zemi ve které se nacházíme. Všude se najdou ti, co se vás snaží oškubat, stejně jako ochotní a příjemní, kteří vám i rádi pomohou když to potřebujete. To se samozřejmě potvrdilo při našem odjezdu, kdy bychom díky zpoždění vlaku nestihli letadlo a tak nám obsluha v nádražní kavárně ochotně sehnala odvoz na letiště do Lamezie Terme, přitom za více než slušnou cenu a s velmi ochotným a příjemným řidičem.

Malé srovnání - sever a jih Itálie:

V loňském roce jsme byli také v Itálii, bylo to ale více na severu - oblast Abruzzo, konkrétně městečko Silvi, což je zhruba střed Itálie, pod Palmovou riviérou. Tak si dovolím malé srovnání.

Zásobování:
Zásobování je na severu nesrovnatelně lepší než na jihu. K sehnání bylo cokoliv, stejně jako u nás. Všude byly uvedeny ceny jak jsme zvyklí, navíc zde byly ceny u mnoha položek poněkud nižší, než na jihu v Kalábrii.

Čistota:
V Silvi jezdili dost často popeláři, celé město bylo uklizené a čisté. Všude na severu se třídí odpad. V celé oblasti, kde jsme se loni pohybovali, byly i na nádražích na všech nástupištích vždy tři barevně odlišené koše na třídění a všude bylo perfektně uklizeno.
Oproti tomu Kalábrie má s čistotou skutečně problém. Odpadky se v letošním roce válely všude, popelnici jsem neviděl, skladováno bylo vše v igelitových pytlích. Areály rezidencí byly vzorně uklizené, ovšem pokud jste vylezli na ulici, byl to docela děs. Stačí kliknout nahoře v tomto článku na obrázek vpravo, uvidíte odpadky hned kousek od hotelu. Třídění odpadů jsem neviděl nikde, to se zde vůbec neprovádí.

Vlaky:
Zatím co v severnější části Itálie jezdí nové a moderně vybavené regionální vlaky, v Kalábrii jezdí soupravy staré několik desetiletí. Není to žádná hrůza, vlaky jsou čisté a často zřejmě trochu zrenovované, ale ten rozdíl oproti severnější části Itálie je nepřehlédnutelný.
Nedostatek peněz na jihu je zřejmý téměř všude. Některé domy v jinak malebném městečku Tropea mě připadaly, že se snad za chvíli rozsypou. A to by byla samozřejmě obrovská škoda. Je docela běžné, že dům má až po první patro novou fasádu, vyměněná okna, v přízemí je prodejna.. ovšem druhé patro vypadá jako těsně před zřícením.

Pláže a moře:
Sever Itálie, rozkádající se u jadranského pobřeží, mě připadá všude stejný. Nekonečné písečné pláže s tisíci slunečníků, mělké moře. Když jsem si chtěl loni na plážích v Silvi zaplavat, bylo nutné jít opravdu hodně daleko od břehu. Pohled na moře zde navíc na mnoha místech "zdobí" pohled na těžní věže.
Oproti tomu Kalábrie má nádhernou přírodu a překrásné, průzračně čisté moře. To dokáže být klidné, stejně jako divoké. Během našich pobytů jsme zažili vždy obojí, jak klidné tak i divoké moře, kdy se ve vlnách skutečně vyřádíte. Každý si zde přijde na své.

Kdybych měl nějakým způsobem vyjádřit své pocity, vyjádřil bych je asi následovně. Kalábrie je poměrně chudá, občas trochu špinavá a drahá. Na druhou stranu dokáže ale nabídnout až dech beroucí scenérie. Je to divoká a nádherná země s úžasnou přírodou a fantastickým, průzračně čistým mořem.

ZDE je pár obrázků, které jsem pořídil v r.2009 a 2015


Přísnější tresty za bezohlednou jízdu v Chorvatsku

Od 1.1.2013 platí v Chorvatsku novela trestního zákona, která přináší mnohem tvrdší postihy za zvlášť nebezpečnou jízdu. Pro takovou jízdu zákon zavádí pojem "obijesna vožnja", což v překladu znamená "bezohledná" nebo "zběsilá" jízda. Řidičům za takovou jízdu nyní hrozí až 3 roky odnětí svobody.


Novela zákona by měla pomoci snížit počet vážných dopravních nehod, k nimž každoročně a poměrně často na chorvatských silnicích dochází. Nejčastějšími příčinami tragických nehod s oběťmi na životech jsou nepřizpůsobení rychlosti jízdy a překračování rychlostních limitů, nebezpečné předjíždění v zatáčkách, předjíždění kolon na nepřehlených místec nebo dokonce v tunelech, jízda v protisměru a nedání přednosti v jízdě. где можно купить зеленый кофе в украине
Účastník silničního provozu, který z bezohlednosti vážně porušuje předpisy a vystavuje v nebezpečí životy a zdraví osob, bude potrestán odnětím svobody až na tři roky.

"Bezohledná" jízda se vztahuje na tyto přestupky:

  • jízdu ve stavu nezpůsobilém k řízení vyvolaném požitím alkoholu s koncentrací nejméně 1,5 g/kg nebo drog nebo psychotropních látek
  • jízdu v zakázaném směru
  • předjíždění kolony vozidel na nepřehledném místě
  • jízdu rychlostí, překračující o 50 km/h povolenou rychlost v obci nebo v oblasti s omezenou rychlostí
Přitom posouzení, zda se jedná o zvlášť nebezpečnou jízdu, je plně v kompetenci zasahujícího policisty.

Trest odnětí svobody může být i vyšší než 3 roky! Pokud totiž řidič svojí bezohlednou jízdou způsobí jiné osobě těžká zranění nebo majetkovou škodu velkého rozsahu, muže být potrestám vězením od šesti měsíců až do pěti let. Při způsobení zvlášť těžkého tělesného zranění hrozí viníkovi nehody trest od jednoho do osmi let. V případě smrti jedné nebo více osob může dostat trest od tří do dvanácti let.


Pelješac, Žuljana - červen 2011

Také letos uvádím pár postřehů z letošního pobytu na Pelješaci a popis obou tras. Do Chorvatska na Pelješac jsme tentokráte vyjíždeli z České Lípy, zpáteční trasa pak byla z Pelješace do Jílového u Děčína. V průběhu pobytu jsme také navštívili ostrov Mljet.


Loni jsme Chorvatsko vynechali a tak letos, po dvou letech, jsme opět strávili úžasné dva týdny v naší oblíbené Žuljaně na Pelješaci. Byli jsme zde jako vždy ve druhé polovině června a počasí v letošním roce vyšlo na 100%. Vyjížděli jsme z České Lípy, zpět pak popisuji trasu ze Žuljany do Jílového u Děčína.

Letošní trasa kterou jsem jel:

ČR: Č.Lípa - Ml.Boleslav - Kolín - Havl.Brod - Jihlava - Znojmo - Hatě --->
Rakousko: Vídeň a po A2 směr Graz, sjezd z A2 na exitu 226 směr Mureck hran.přechod A/SLO ---->
Slovinsko: Lenart - Ptuj - Macelj hr.přechod SLO/HR ---->
Chorvatsko: A2 směr Zagreb - A1 směr Split, Šestanovac, sjezd z dálnice - nájezd na pobřežní magistrálu a směr Makarska - Ploće - Neum - Ston - Žuljana

Trasa z České Lípy do Žuljany byla dlouhá 1309km.   Trasa ze Žuljany do Jílového byla dlouhá 1358km.

Jako vždy jsem využil dálnice jak v Rakousku tak v Chorvatsku až do Šestanovace. Vyjímkou bylo pouze Slovinsko jehož dálnici jsem objel po osvědčené trase Mureck - Lenart - Ptuj. Od exitu 226 z rakouské dálnice A2 k hranicím v Murecku je to 11km a odsud až na hranice SLO/HR Macelj rovných 60km, což se při dodržování rychlostních limitů dá projet cca za hodinku.

Podrobný popis tras jak jsem je projel včetně kilometrů a časů ke stažení zde:
14.6.2009 Česká Lípa - Žuljana
27.6.2009 Žuljana-Jílové u Děčína

Náklady za cestu tam a zpět - benzín, dálniční poplatky:

Za obě cesty tam a zpět bylo najeto celkem 2667km.

  • Benzín: 6000 Kč (cena v Chorvatsku byla po přepočtu 32 Kč/l)
  • Dálniční známky Rakousko: 2x 245 Kč rakouská 10denní známka = 498 Kč
  • Mýtné za dálnice v Chorvatsku: 1339 Kč
  • CELKEM: 7837 Kč

Uvedeny jsou pouze náklady na cestu tam a zpět. Na dovolené jsem samozřejmě najel mnohem více kilometrů díky výletům v průběhu pobytu atd., tyto kilometry navíc jsem v letošním výpočtu vynechal. Auto bylo Ford Fusion 1.4 benzín, průměrná spotřeba za celou dovolenou byla 6,7 l/100km.

Veškeré poplatky za cestu, tedy benzín i dálniční poplatky na mýtnicích v Chorvatsku jsem platil platební kartou. Výše uvedené ceny v Kč jsou dle aktuálního kurzu tak jak byly bankou odečteny z účtu, průměrný kurz byl 3,30Kč / 1kn.
Průměrná cena benzínu (tankováno v ČR a Chorvatsku) mě vyšla na 33,30 Kč/l. Například u OMV Znojmo stál litr benzínu 35,50 Kč, v Chorvatsku stál litr benzínu 9,70 kn = 32 Kč.


V průběhu pobytu jsme navštívili také Ostrov Mljet. Původně jsem uvažoval o využití trajektu který jezdí z Prapratna do Sobry na Mljetu. Národní park je ale na druhé straně ostrova takže bych jej musel autem celý projet. V Žuljaně nabízí dopravu na Mljet výletní loď Kristina, velkou výhodou je že vás odveze do Pomeny kde je hned u přístavu vstup do národního parku. Cenu neznám, loď kotví denně u přístavního mola a byl na ní leták s telefonním číslem na které je možné zavolat a domluvit se s majitelem lodi. My jsme nakonec jeli jinou lodí která také kotví v Žuljaně, cena za dopravu tam a zpět byla 100kn na osobu. Majitel nás odvezl do Pomeny na Mljetu a odpoledne ve smluvený čas pro nás zase přijel. Vstup do NP Mljet stojí 90kn na osobu, v ceně je zahrnuta i přeprava lodí na ostrůvek Sv.Marie který je na velkém jezeře.


Pokud jde o ceny, píšu o nich v tomto článku. Řekl bych že oproti roku 2009 se v podstatě nic nezměnilo. Jezdíme vždy nakupovat do Konzumu v Orebiči, menší nákupy děláme ve Stonu. Ceny některých potravin zde byly dokonce o něco nižší než před dvěma roky. V restauraci v Žuljaně se ceny mírně zvýšily, ovšem v Trpanji mě připadaly stejné a obdobně v Podgoře kde jsme si udělali větší přestávku při cestě zpět domu. Prostě žádná významnější změna která by stála za řeč.

Průměrný letošní kurz jsem měl cca 3,30Kč / 1kn. Před odjezdem jsem měnil v České spořitelně, včetně poplatku mě vyšla 1 Kuna na 3,39Kč. Další hotovost jsem vybíral z bankomatu "Zagrebačka banka" který je v Konzumu v Orebiči, zde mě 1 Kuna vyšla na 3,36Kč včetně poplatku za výběr. Poplatek za výběr hotovosti z bankomatu mám ale pouhých 6Kč a to i z bankomatů v zahraničí které patří do skupiny UniCredit Group, v Chorvatsku do této skupiny patří Zagrebačka banka. Další menší hotovost jsme měnili v Trpanji, zde jsme měnili € v otpbance. Kurz byl 7,32kn / 1 € a poplatek si směnárna banky žádný neúčtovala.
Jinak ale benzín, mýtné na dálnicích a nebo nákupy v obchodě platím vždy platební kartou. Banka mě tyto transakce vyúčtovala kurzem 3,28 až 3,32Kč / 1kn.
Veškeré rozdíly v kurzu se počítají na haléře, jsou tedy zcela zanedbatelné a výslednou cenu za dovolenou ovlivní naprosto minimálně.


Ceny v Chorvatsku 2011

Po své letošní dovolené uvádím opět ceny některých potravin tak, jak jsem je zaznamenal letos ve druhé polovině června na Pelješaci. Uvádím také několik odkazů kde je možné zjistit aktuální ceny.


Uvedené ceny v Kč jsou po přepočtu Kun na Kč dle kurzu který mě účtovala moje banka. V prodejnách platím platební kartou, na trhu či v restauraci apod. hotově. Banka mě účtovala kurzem 3,28 až 3.32 Kč / kn. Obdobně i při výběru hotovosti z bankomatu, vybíral jsem z bankomatu stejné bankovní skupiny ke které patří má banka (UniCredit Group, v Chorvatsku je to Zagrebačka banka) takže poplatek za výběr byl zanedbatelných 6,-Kč.
Uvedené ceny jsem tedy přepočítal průměrným kurzem 3,30 Kč / kn.

Ceny v prodejnách Konzum v Orebiči a ve Stonu:

Chléb rybářský (kulatý tmavý) 500g 9,74 kn 32 Kč
Chléb (veka) 500g 6,79 kn 22 Kč
Mléko 1,5% / 1 l 4,99 kn 16,50 Kč
Mléko 2,8% / 1 l 4,69 kn 15,50 Kč
Mléko 3,8% / 1 l 7,39 kn 24,50 Kč
Kefírové mléku "Kplus" 1 l 9,99 kn 33 Kč
Šlehačka ke šlehání 33% / 0,5 l 18,69 kn 62 Kč
Šlehačka ve spreji "Kplus" 250ml 9,99 kn 33 Kč
Zakysaná smetana 20% / 200g 4,59 kn 15 Kč
Máslo "Kplus" 250g 14,50 kn 48 Kč
YOGHI jogurtový nápoj "Kplus" 250g 4,99 kn 16,50 Kč
Jogurt bílý 3,5% / 180g 2,39 kn 7,90 Kč
Jogurt ovocný 150g 2,89 až 3,59 kn 9,50 až 12 Kč
Dukatela - mléčná pomazánka s tuňákem 150g 8,99 kn 30 Kč
ABC pomazánkový přírodní sýr 200g 10,69 kn 35,40 Kč
ABC přírodní pomazánkový sýr s paprikou 100g 5,89 kn 19,50 Kč
ABC přírodní pomazánkový sýr se šunkou 100g 6,49 kn 21,50 Kč
Tvrdý sýr "Pochavec" 250g 19.99 kn 66 Kč
Tvrdý sýr "GOUDA" 300g 17,49 kn 58 Kč
Vejce 10ks 15,79 kn 52 Kč
Tuňák v oliv.oleji 185g 13,99 kn 46 Kč
Schweppes citronový 0,5l 6,99 kn 23 Kč
Pepsi 0,5l 5,99 kn 20 Kč
Pepsi 2 l 10,99 kn 36 Kč
Džus pomerančový 50% / 1 l 5,49 kn 18 Kč
Minerální voda JANA neperlivá 1,5l 5,49 kn 18 Kč
Min.voda JANA neperlivá citronová 1,5l 5,99 kn 20 Kč
Min.voda JANA neperlivá borůvka s brusinkou 1,5l 8,69 kn 29 Kč
Ledový čaj Jamnica brusinkový 1,5l 8,49 kn 28 Kč
Ledový čaj NESTEA 1,5l 8,49 kn 28 Kč
Pivo Karlovačko v plechu 0,33 l 6,49 kn 21,50 Kč
Pivo Karlovačko v plechu 0,5 l 8,99 kn 30 Kč
Džem jahodový 420g 15,99 kn 53 Kč
Džem brusinkový 420g 19,99 kn 66 Kč
Kuřecí prsa mražená - cena za 1kg 68,49 kn 226 Kč
Rybí filety obalované mražené 500g 30,49 kn 100 Kč
Vepřová kýta - plátky, cena za 1kg 41,99 kn 138 Kč
Olivy s papričkou "Kplus" 700g 14,99 kn 49,50 Kč
Cukr kostkový 500g 8,99 kn 30 Kč
Podravka VEGETA - dóza 400g 21,99 kn 72,50 Kč
Olej olivový Zvijezda Extra 0,5 l 36 kn 119 Kč
Olej olivový Zvijezda Extra 0,75 l 52 kn 172 Kč
Olej olivový Zvijezda Extra 1 l 62 kn 205 Kč
Papriky - cena za 1kg 11 kn 36 Kč
Brambory - cena za 1kg 6 kn 20 Kč
Rajčata - cena za 1kg 7 kn 23 Kč
Okurky - cena za 1kg 4 kn 13 Kč
Cigarety Marllboro 22 kn 73 Kč
Cigarety Ronhill 19 kn 63 Kč

Ceny na tržnici:

Meloun dle váhy, v průměru stál celý meloun 40 kn 132 Kč
Brambory - cena za 1kg 6 až 8 kn 20 až 26 Kč
Meruňky, broskve - cena za 1kg 15 až 20 kn 49 až 66 Kč
Česnek - cena za 1kg 30 kn 99 Kč
Med - cena za 1kg 30 až 60 kn 99 až 198 Kč

Ceny v restauracích:

Pivo Karlovačko točené 0,3l 10 kn 33 Kč
Pivo Karlovačko točené 14 kn 46 Kč
Káva expresso 6 až 10 kn 20 až 33 Kč
Hranolky 25 kn 82 Kč
Pizza 32 až 50 kn 106 až 165 Kč
Makrela na grilu 55 kn 182 Kč

Jídelní a nápojový lístek restaurace ANKORA v Žuljaně. взять выгодный кредит

ZMRZLINA 5 až 6 kn / kopeček (17 až 20 Kč)

OSTROV MLJET:

Podnikli jsme výlet do NP na ostrov Mljet. Vstup do NP stojí 90 kn na osobu. Jinak ceny v restauracích jsou dosti vysoké.

Restaurace na ostrově Sveté Marije:
káva expresso .................................... 15 kn
káva s mlékem .................................... 20 kn
min.voda 0,2l ........................................ 6 kn
min.voda 1,5l ...................................... 35 kn

Bistro vpravo od hotelu Odisej (přístav Pomena):
Pivo točené 0,3l ................................... 15 kn
pivo točené 0,5l ................................... 20 kn

Porovnám-li ceny s rokem 2009 kdy jsem byl na Pelješaci naposledy, musím konstatovat že v obchodech se ceny prakticky nijak nezměnily. U mnoha položek jsou stejné a někde dokonce nižší. Naopak ceny v restauraci Ankora v Žuljaně jsou oproti minulosti vyšší. V ostatních restauracích (např. v Trpanji) se mě ceny zdály stejné jako dříve. Řekl bych tedy že v cenách se oproti minulosti nic zásadního nezměnilo.


Aktuální ceny naleznete také na následujících odkazech:


Bulharsko 2010 autem

V letošním roce jsem Jadran pro dovolenou s trochu těžkým srdcem vynechal a vyměnil jej za Černé moře v Bulharsku. Dosud jsem tam nikdy nebyl takže jsem chtěl tuto zemi a moře poznat a získat tak další zkušenost. Přidali jsme se ke známým kteří do Bulharska jezdí již mnoho let, jeli jsme celkem čtyři auta a rád bych se zde podělil o své poznatky z cesty i pobytu. Srovnávat s Jadranem tentokrát moc raději nebudu.


Popis trasy:

Chodov (Sokolov) - Praha - Brno - Bratislava - Maďarsko - Srbsko - Bulharsko. Cestu jsme rozdělili na dvě části, při cestě tam i zpět jsme měli tranzitní ubytování v bulharské Sofiji.
Trasa z Chodova do Sofie byla dlouhá 1480km a trvala nám 17 hodin čisté jízdy, celkem včetně všech přestávek jsme jeli přes 23 hodin. Trasu ze Sofie do Černomorce dlouhou 441km jsme i s přestávkami jeli cca 7 hodin. Celková délka trasy byla tedy 1920km a z toho přibližně 1400km po dálnici. S ohledem na víkendovou invazi turků kteří se tou dobou vrací z různých zemí Evropy domů jsme několik kilometrů před hraničním přechodem HU/SRB Horgoš sjeli z dálnice a zvolili hraniční přechod Tompa který je stranou hlavní trasy. Cesta zpět byla o 46km kratší protože díky minimálnímu provozu jsme již využili dálniční hraniční přechod SRB/HU Horgoš.

Náklady na cestu, benzín a dálniční poplatky:

Za dovolenou bylo najeto celkem 4.172 km.

  • Benzín: 9.452,- Kč (cena benzínu byla na Slovensku 34,40Kč , v Srbsku 29,50Kč a v Bulharsku 29 až 30Kč)
  • Slovenská dálniční známka měsíční:  320,-Kč
  • Maďarská dálniční e-známka měsíční (4.200Ft)   390,-Kč
  • Srbsko mýtné celkem (2.600RSD)   648,-Kč
  • Bulharská silniční známka měsíční (15€)   390,-Kč
  • CELKEM: poplatky 1.748,-Kč + benzín 9.452,-Kč = 11.200,- Kč

Kromě bulharské silniční známky jsem platil naprosto vše platební kartou, včetně platby na srbských mýtnicích. Uvedené ceny jsou proto v Kč jak mě byly bankou po přepočtu vyúčtovány.
Mýtné v Srbsku se platí celkem 3x. Od maďarských hranic do Bělehradu platíme na dvou mýtnicích, první stojí 330RSD (nebo 3,5€ v hotovosti) a druhá 240RSD (nebo 2,5€ v hotovosti). Třetí mýtnice je na dálnici z Bělehradu do Niše a zde zaplatíme 730RSD (nebo 7,5€ v hotovosti). Já platil vše kartou takže první mýtnice mě stála 82Kč, druhá 60Kč a třetí 182Kč.
Ceny benzínu v Srbsku se pohybovaly od 117 do 119RSD (1RSD= cca 0,25Kč), v Bulharsku od 2,17 do 2,29BGN (1BGN mě banka účtovala v průměru 13,20Kč)

Popis obou tras jak jsem je zaznamenával: ягода годжи

2.-4.7.2010 Chodov (Sokolov) - Černomorec
19.-21.7.2010 Černomorec - Chodov

V Bulharsku je třeba počítat s častými kontrolami dodržování rychlostních limitů a to ve dne i v noci, hlavně pak v místech s omezením rychlosti. Je zde zvykem že vás protijedoucí auta blikajícími světly vždy na plicejní hlídky upozorňují ale raději bych na to nespoléhal. V jednom takovém omezení mne předjel bulharský tranzit a náhle okolo nás naprosto nečekaně projely dvě policejní motorky které jej dostihly a odstavily.

Kvalita silnic:
Na celé trase byla již tradičně nejhorší naše česká D1 v úseku od Hupmolce do Brna a následně D2 až k CZ/SK hranicím. Průjezd celým Maďarskem je po velmi kvalitní dálnici. V Srbsku na trase 190km dlouhé od maďarských hranic do Bělehradu je pouze několik kilometrů skutečné dálnice. Ačkoliv se zde na dvou místech vybírá mýtné tak větší část jedeme po běžné silnici protože dálnice se souběžně s ní teprve buduje. Znamená to častá omezení na 40km/hod. která zpravidla nikde nekončí, takže záleží pouze na vlastní úvaze a rychlosti ostatních vozidel kterým se přizpůsobíme. Je zde zvykem jezdit často po krajnici aby protijedoucí auta mohla předjet a nebo někdo mohl předjet vás. Povrch této komunikace je ale slušný. Z Bělehradu do Niše vede 220km kvalitní dálnice, pak pokračujeme cca 110km po dobré silnici vedoucí krajinou s několika krátkými tunely až na SRB/BG hraniční přechod a odsud je to již necelých 50km do Sofije. Ze Sofie jedeme směrem na Burgas přes 220km po dálnici s různou kvalitou povrchu, je vidět že dálnice již něco pamatuje ale je přeci jenom lepší než naše D1. U Staré Zagory dálnice končí a 128km pokračujeme po silnici I.třídy. Pak najedeme na novou kvalitní dálnici která po 45km končí v Burgasu. Směrem na jih do Černomorce, Sozopolu atd. pokračujeme opět po silnici I.třídy s běžnou kvalitou.

V katastrofálním stavu jsou však v Bulharsku vedlejší silnice včetně místních komunikací, alespoň tedy tam kde jsme se pohybovali my. Přímo v Černomorci i jeho okolí byly tyto komunikace skutečně neuvěřitelné. Výtluky a různé díry jsou často značně obrovské a je vidět, že na tyto komunikace nikdo nesáhl mnoho let. Staví se zde nové hotely ale příjezdové komunikace absolutně nikdo neřeší, ty jsou někdy sjízdné pouze s maximální opatrností abychom nepoškodili kolo.
Málo udržované jsou také porosty v okolí komunikací takže dopravní značky jsou mnohdy buď částečně a nebo zcela zakryty stromy či hustými keři. To platí hlavně u místních komunikací, na hlavních tazích je již situace lepší.

Zhodnocení celé trasy:
Za nejrizikovější místo celé trasy považuji průjezd Bělehradem. Při cestě tam i zpět jsme jím projížděli přes den v dopravní špičce, tranzitní průjezd se opravuje takže je zde omezení na 40km/hod. a značné kolony. Kritické místo jsme při obou cestách objížděli centrem města ovšem s neméně silným provozem. Jel jsem jako poslední a musel jsem vynaložit velké úsilí abych v tom neuvěřitelném dopravním chaosu neztratil ostatní naše auta z dohledu protože směrové cedule v centru jsem moc neviděl. O milimetry jsem se vyhnul kolizi se srbským autem které mě po krajnici náhle předjelo zprava přestože jsem měl zapnutý blinkr že budu doprava odbočovat. Průjezd Bělehradem znamenal hodinu skutečně maximálního soustředění, předvídání a vypětí. Pokud bych někdy měl tuto trasu znovu absolvovat, určitě bych si Bělehrad naplánoval na noc. Ačkoliv jinak jezdím rád, tak velkoměstský chaos v dopravní špičce a ještě v cizí zemi není zrovna mou silnou stránkou. Na druhou stranu je třeba uznat snahu policie o zrychlení provozu, ačkoliv byly všude semafory zapnuté tak se jezdilo i na červenou jelikož na každé křižovatce byla spousta policistů kteří hustý provoz řídili ručně.
Druhým místem na trase kde musíme počítat se zdržením je Sofia. Obchvat tohoto velkoměsta je údajně v katastrofálním stavu s množstvím hlubokých děr, po celém obchvatu který je značně dlouhý platí omezení na 40km/hod.. My jsme proto raději při cestě tam i zpět jeli centrem města což se ukázalo jako mnohem výhodnější. Při cestě tam jsme trochu zabloudili ale vyvedl nás až k dálnici ochotný taxikář.

Pro mne byla z mnoha důvodů uvedená trasa rozhodně náročnější než cesty na Jadran. Projíždí se poměrně nudnou krajinou, Maďarsko je nekonečná rovina a obdobně to pokračuje v Srbsku až po Bělehrad, přejezd Bulharska není v tomto ohledu o nic lepší. Ovšem nejvýznamnější roli sehrál v mém případě fakt že jsme jeli 4 auta. Z důvodu možné poruchy či jiných nesnází je to u tak dlouhé cesty velmi dobré, ale na druhou stranu se mě potvrdily důvody proč raději jezdím sám. Ať chceme nebo nechceme tak každý máme přirozeně odlišné představy o cestě, jiný styl jízdy, jiné potřeby na přestávky a mnoho dalších věcí jako je například termín odjezdu. Takto dlouhá trasa je náročná sama o sobě a k jejímu pohodovému absolvování potřebuji být vždy 100% odpočatý. Pokud však přijedu večer na hotel kde mám tranzitní ubytování, po večeři jdu spát s tím že již ve 3 hodiny je odjezd a mám před sebou téměř 1500km, to není zrovna způsob který by mě vyhovoval. Každý jsme samozřejmě jiný a protože jsem se při této dovolené snažil přizpůsobit všem ostatním, bylo to pro mne náročnější než jsem přepokládal. Ukázalo se že spolujízda s více auty mě vyhovuje mnohem méně než jsem si původně připouštěl.
Pro mne například dovolená začíná usednutím do auta a nejsem zvyklý někam se naprosto zbytečně honit, neúměrně překračovat povolenou rychlost a riskovat zbytečné pokuty a problémy. Rád řídím a cestu si prostě užívám úplně stejně jako pak vlastní pobyt u moře. Je mě úplně jedno zda tam přijedeme o dvě hodinky dříve nebo později, důležité je že tam dojedeme v pohodě a v pořádku. Při plánování dovolené se snažím cestu si maximálně ulehčit a vyhnout se zbytečných komplikací výběrem vhodného termínu odjezdu. V sezoně by mě nenapadlo odjíždět na dovolenou v sobotu kdy je na silnicích o víkendech půl Evropy. Odjíždíme vždy v pracovní den kdy je provoz minimální takže nestojím nikde v kolonách na hranicích či mýtnicích apod.. Vyhovuje mě vyjíždět v podvečer, cesta v noci mě nevadí a velkou část trasy tak ujedu za příjemnějších teplot než při denních vedrech a přitom v době slabšího provozu. Pokud bych chtěl využít tranzitní ubytování, nenapadlo by mě u trasy dlouhé přes 1900km ubytovat se až po ujetí ¾ cesty ale snažil bych se najít přenocování přibližně v polovině trasy. Zkrátka každý jsme samozřejmě jiný a každému vyhovuje něco jiného. Při této dovolené jsem se podřídil ostatním se kterými jsme jeli a netušil jsem, jak stresující bude pro mne v mnoha případech a z různých důvodů již samotná cesta na dovolenou. Pokud bych srovnával, tak při mých cestách na Jadran se mě ještě nikdy nestalo že bych si připouštěl jakou-koliv sebemenší obavu ze zpáteční cesty, byť je ta cesta dlouhá třeba 1400km. Naopak, za volant usedám rád a i na tu zpáteční cestu se vždy těším. Letos se mě stalo poprvé že při pobytu na dovolené jsem si říkal jak budu šťastný až budeme zpět v pořádku doma. Už jenom představa že pojedeme Bělehradem opět v dopravní špičce byla důvodem k tomu abych se na cestu moc netěšil.

Vlastní pobyt u Černého moře v Bulharsku:

Přiznám se že moc jsem si od této dovolené nesliboval, pár lidí kteří mě znají říkali že se mě tam líbit nebude. Už právě proto jsem byl ale vcelku zvědav a utěšoval se že snad to nebude s tím mořem tak hrozné. Bohužel po mnoha stránkách mě tato dovolená zklamala víc než jsem očekával. Ovšem na druhou stranu jsem rád že jsem tam jel, získal další zkušenost a vše viděl na vlastní oči.
Bylo to něco zcela odlišného než na co jsem zvyklý. Chybělo mě cvrlikání cikád a hlavně průzračně čistá voda jakou znám od jinud. Nevím jestli jsem si to díky zklamání namlouval ale zdálo se mě dokonce že ani neslyším charakteristický zvuk moře, u městské pláže v Černomorci byla hladina za klidného počasí jako někde na rybníku. Městská pláž v Černomorci byla vůbec kapitola sama pro sebe. Na tři dny se nám výrazně zhoršilo počasí a s ním přišly z moře vlny plné zelených řas které po celý následující týden hnily na pláži. Nevěřil jsem vlastním očím když jsem poslední den pobytu pláž procházel, viděl tu vodu a hlavně spousty spokojených lidí kteří se mezi těmi hnijícími již šedými a silně zapáchajícími řasami na pláži spokojeně opalovali na svých dekách.
Několik prvních dnů pobytu jsme jezdili na pláž kempu Gradina která se rozprostírá mezi Černomorcem a Sozopolem. Už samotná zhruba 3km dlouhá cesta autem byl nezapomenutelný zážitek, silnici v natolik katastrofálním stavu jsem dosud skutečně neviděl. Sama pláž i první pohled na moře vypadaly dobře, přesto jsem se tam moc nevykoupal. Moře plné medůz mezi kterými plavaly občas kousky igelitu, místy kelímek a jiné podivnosti. V jedné části pláže byly ve vodě přímo u břehu zavrtáni do písku nepříjemně štípající broučci. Cestovali jsme tedy po okolí a našli si velmi slušnou pláž s čistým mořem která se rozprostírá mezi Kitenem a Primorskem. Po zbytek pobytu jsme se již jezdili koupat pouze na toto místo vzdálené 28km.

Ubytováni jsme byli v Černomorci, městečku vzdáleném 25km jižně od Burgasu. Apartmány pro 2 osoby vybavené kuchyňkou nejsou v Bulharsku zvykem, k dispozici jsou pouze dvoulůžkové pokoje. Přesto že jsem věděl předem do čeho jdu, v průběhu pobytu mě absence alespoň nějakého nádobí a vařiče velmi chyběla. Člověk je tak plně odkázán na stravování v restauracích což mě po pravdě řečeno již po prvním týdnu moc nebavilo a taky se to zbytečně prodraží. Je příjemné když si můžeme na dovolené zajít do restaurace a ochutnat nějaké místní speciality aniž bychom museli usilovně přemýšlet o ceně, ovšem trávit po restauracích každý večer protože člověk se nějak najíst musí a jinou možnost nemá, to zase až tolik nemusím. O této dovolené jsem navštívil tolik různých restaurací, kolik jsem nenavštívil snad za posledních 5 let.

Vynechám-li moře tak ani ostatní prostředí mě nijak nenadchlo. Viděl jsem zarostlé louky bodláčím a dalším plevelem, neuvěřitelně zdevastované místní komunikace, v každém městečku stovky aut parkujících kde se dá a díky sezoně šílené množství lidí. V Bulharsku začíná hlavní sezona od 15.července a proto právě v průběhu druhého týdne našeho pobytu to bylo na počtu lidí skutečně znát. Předposlední den jsme byli večer ještě jednou v Sozopolu a po dvou hodinách proplétání se nekonečnými davy lidí jsem musel ujet pryč. Tohle prostě není pro mne. Pravdou ale je že Sozopol se mě jinak líbil nejvíc z toho co jsme navštívili, ve staré části města je skutečně na co se dívat. V jiných městech toho moc k vidění není, všude pouze plno krámků, lidí, aut, rozestavěné hotely ale jinak v podstatě nic zvláštního k vidění.
Mnoho věcí jsem nepochopil. Staví se množství nových moderních hotelů které jsou však prázdné a často ještě nedostavěné na prodej. Příjezdové komunikace nikdo neřeší, viděl jsem parkoviště moderního hotelu na které byl příjezd po rozbahněné cestě. Také soukromé domy ve městech rostou do výšky protože majitelé přistavují další pokoje k pronajmutí, o možnosti parkování však v mnoha případech nemůže být řeči protože ulice nejsou nafukovací. Volných pokojů k pronajmutí je všude spousta a není proto problém sehnat kdekoliv ubytování i přímo na místě.

Ceny v Bulharsku:

V současném Bulharsku jsou některé ceny zhruba na naši úrovni, něco je dražší než u nás a něco naopak levnější. V porovnání s ostatními zahraničními zeměmi zůstává Bulharsko hlavně v cenách za ubytování a v restauracích nepochybně cenově výhodné. V levnější restauraci můžeme kompletní večeři včetně pití pořídit již zhruba od 12BGN což je 6€ a nebo 158Kč. Za tuto cenu pořídíme obdobnou večeři u nás ale v Chorvatsku nebo například Itálii určitě nikoliv, v Itálii si za tuto sumu dáme v restauraci pouze jedno pivo.
Bulharsko je tedy relativně levné ale záleží na úhlu pohledu, hlavně na tom co od dovolené očekáváme. Pro návštěvy krámků a nakupování všelijakých dárků, oděvů atd. a pro každodenní posezení v restauraci u dobrého jídla a pití je oproti jiným zemím Bulharsko skutečně nejlevnější, protože za to samé bychom jinde zaplatili nepoměrně více.

Nás však letošní dovolená v Bulharsku vyšla finančně o několik tisíc více než stejný počet dnů dovolené loni v Chorvatsku, paradoxně i přesto že cena ubytování v Chorvatsku byla o 100% vyšší. Je to dáno především každodenním stravováním po restauracích a vzhledem ke vzdálenosti také mnohem vyššími náklady za cestu. Při ubytování na Jadranu máme vždy apartmán s kuchyňkou a uvařit si oběd či večeři nám nedělá sebemenší problém. Nejsme nároční a na dovolené máme zcela jiné priority než vysedávání po restauracích, samozřejmě že večeři v hezké hospůdce si neodpustíme nikdy ale dopřejeme si ji pouze několikrát za dovolenou podle naší peněženky a země kam jedeme, což nám ke spokojenosti stačí. Žádné potraviny přitom z domova nevozíme protože vše nakoupíme až přímo na místě. Ceny potravin v marketu nejsou v Chorvatsku nijak dramaticky vyšší než u nás, obdobně jsme to ale udělali také loni na podzim při pobytu v Kalábrii. A pokud bychom se vůbec nechtěli o nic starat a vybrali bychom si dovolenou letecky v nějaké vzdálenější destinaci s All Inclusiv, tak i to by se dalo pořídit za stejné nebo nižší náklady než naše letošní Bulharsko. Možná s trochu menším počtem dnů ale ve zcela odlišném prostředí odpovídajícím našim představám.

Ceny v restauracích byly přibližně následující:

  • vařené brambory s cibulí .................................   od 1,90 BGN     (25,-Kč)
  • Hranolky ..........................................................   od 1,30 BGN     (17,-Kč)
  • Šopský salát ....................................................   od 3,30 BGN     (44,-Kč)
  • Míchaný salát ..................................................   od 2,40 BGN     (32,-Kč)
  • Smažený sýr ....................................................   od 2,90 BGN     (38,-Kč)
  • 200g file ze žraloka v těstíčku ..............................   5,80 BGN     (76,-Kč)
  • 200g kuřecí file se šunkou a sýrem .......................   6,70 BGN     (88,-Kč)
  • 200g kuřecí file se špenátem ................................   6,20 BGN     (82,-Kč)
  • 200g vepřový vídeňský řízek .................................   5,50 BGN     (73,-Kč)
  • 300g vepřový ramsteik s cibulí ..............................   8,00 BGN     (106,-Kč)
  • 0,5l točené pivo ................................................   od 1,50 BGN     (20,-Kč)
  • Minerální voda ...................................................   od 0,80 BGN     (11,-Kč)
  • káva ..................................................................   od 1 BGN     (13,-Kč)
  • palačinka ...........................................................   1 až 2 BGN     (13 až 26,-Kč)

Je třeba počítat s tím že ceny se v jednotlivých restauracích velmi výrazně liší. Obdobně jsou ceny odlišné také v každém městě nebo oblasti, od Burgasu na sever ke Slunečnému pobřeží je údajně dráž než od Burgasu na jih směrem k Sozopolu, Primorsku atd.. Všeobecně se dá říct že ceny jsou ale obdobné jako u nás. Za kompletní večeři včetně nápojů pro dvě osoby jsme platili v průměru 25 až 40 BGN (330 až 528 Kč).

Ostatní:
Cigarety Marllboro 5 BGN, točená zmrzlina 1 BGN, kopečková zmrzlina 1,29 až 1,49 BGN / 100g. Kopečková zmrzlina je v Bulharsku vážená a uvedená cena je vždy za 100g. Za dva kopečky jsem platil průměrně od 2 do 3 BGN.
Hlídané parkoviště v Sozopolu stálo 2 BGN / hodinu.

Ceny za ubytování nejsou vysoké, za dvoulůžkový pokoj byla běžná cena okolo 30BGN což je cca 15€. Stejnou cenu nabízel i *** hotel v Černomorci.
Tranzitní ubytování v Sofii:
Při cestě tam jsme spali hned na kraji Sofie v motelu Yubim který je situován po levé straně silnice, kousek pod Metrem (bulharské MAKRO). Zde stál dvoulůžkový pokoj 40€, ubytování i večeři bylo možné zaplatit také platební kartou.
Při cestě zpět jsme přenocovali v malém rodinném hotelu TrafiEm který je od motelu Yubim vzdálen cca 400m, je situován na opačné straně silnice prakticky přímo naproti čerpací stanici a Metru. Zde stál dvoulůžkový pokoj 40BGN nebo 20€, tedy polovic. Platba byla možná pouze v hotovosti, katou platit nešlo. Pokoje i zde byly útulné a čisté, oproti hotelu Yubim nebyly vybaveny klimatizací a ledničkou ale pro přenocování na pár hodin je to naprosto nepodstatné. Kuchyně hotelu TrafiEm byla naprosto skvělá a přitom s velmi příznivými cenami, za skutečně bohatou večeři pro dva včetně nápojů jsme zaplatili 26 BGN což bylo méně než v restauracích u moře. Auta jsme v obou případech měli bezpečně zaparkovaná na oploceném dvoře hotelu hlídaném psem.

mapa umístění obou hotelů v Sofii   ,   detailnější satelitní snímek

Co napsat závěrem.

Ačkoliv jsem dovolenou v Bulharsku nadšen nebyl, jsem rád že jsem tuto zemi navštívil a mohl si tak udělat svůj vlastní názor. Vím že pravděpodobně tam již nepojedu ale je to pro mne další cenná zkušenost a nové poznání. Pokud by nám o dovolené stačilo že celý den budem ležet na pláži u moře a večer se jenom odsuneme na dobré jídlo a pití do restaurace, pak bychom byli zřejmě spokojeni. Naši dovolenou si oba dva představujeme v mnoha směrech ale přeci jenom trochu jinak. Pravdou je že mnoho věcí se zde dá koupit výrazně levněji než u nás, já ale na dovolenou nejezdím nakupovat. Jezdím hlavně v klidu si odpočinout a užít skutečně čistého moře, vychutnávat si nádherné přírodní scenérie nad kterými se občas zatají dech, poznávat nová místa ve kterých na mne dýchne kousek historie, procházet se malebným městečkem nebo vesničkou s trochu odlišnou architekturou než u nás, přístavem ve kterém je stále na co koukat. Večerní posezení venku v příjemné hospůdce kde dostanu čerstvou rybu nebo nějakou místní specialitu je už jenom taková třešnička na dortu kterou si nikdy nenecháme ujít, ale rozhodně to nemusí být pravidelně každý den. Nevím jak to přesně popsat, když jedu k moři těším se na pobyt v odlišném prostředí než je u nás, s trochu jinou přírodou i architekturou, pro mne středoevropana možná trochu s nádechem jisté exotiky. Jedu-li autem tak možnost bezpečného parkování u apartmánu považuji za samozřejmost. A z těchto priorit podle kterých si v jiných případech vybíráme dovolenou nám Bulharsko bohužel moc nenabídlo.
Parkování na přeplněné ulici a napůl na chodníku odkud se člověk bojí odjet aby pak znovu zaparkoval a nebo má neustále obavy kdo mu do auta šťouchne, to tedy není zrovna má představa. Celkové prostředí nás vůbec neoslovilo a nebylo to pouze nevhodným výběrem místa, sice jsme za pláží s čistým mořem jezdili 28km ale na druhou stranu Černomorec byl oproti Sozopolu či Primorsku relativně klidné místo. Při tom všem nás paradoxně tato dovolená která se nám líbila ze všech nejméně vyšla finančně nejvíce.
Musím ale na druhou stranu v každém případě uznat že jsem se v Bulharsku setkal naprosto všude s velmi vstřícným jednáním a ochotou místních obyvatel. V restauracích nevyjímaje, obsluha v každé restauraci se o nás starala nepřetržitě od začátku do konce takže jsem nezažil, že bych musel někdy čekat na číšníka než si mě všimne pokud jsem si chtěl něco přiobjednat. Obsluha byla prakticky všude usměvavá, ochotná a velmi vstřícná, člověk přímo cítil skutečný zájem o hosta a jeho spokojenost.

Co jsem napsal jsou ale samozřejmě pouze mé pocity a můj vlastní názor, nic více a nic méně. Vím že se mnou mnozí nebudou souhlasit a to je naprosto v pořádku. Každá země má svá specifika a každá země má zcela nepochybně co nabídnout. Chápu že si Bulharsko mnoho lidí zamilovalo a každoročně si zde dovolenou užijí podle svých představ. Každý jsme přirozeně jiný, každému se líbí někde jinde a každý od dovolené očekáváme něco jiného.

Zde je k dipozici malá galerie obrázků z cesty a pobytu v Bulharsku


Výrazné omezení další výstavby silnic a dálnic v Chorvatsku

Celosvětová krize se bohužel nevyhnula ani výstavbě nových silnic a dálnic v Chorvatsku. S ohledem na problémy s financováním těchto investic schválila chorvatská vláda v prosinci 2009 "Program výstavby a údržby silnic na období 2009 až 2012" kterým jsou původní plány ve výstavbě nových silnic a dálnic sníženy až o 47%. Většina investic je odložena na dobu po r.2012 bez upřesnění termínů....


Celý dokument "Program výstavby a údržby silnic na období 2009-2012" je ke stažení zde. Přehledně je vše uvedeno v tabulkách na straně 16 až 19.

Situace na dálnici A1 Zagreb-Split-Dubrovník:
Pro cesty na jih nás tento úsek zajímá nejvíce. Z výše uvedeného dokumentu bohužel vyplývá že další výstavba se značně opozdí a přesné termíny nejsou známy. Jediným nově otevřeným úsekem v blízké budoucnosti bude úsek Ravča-Vrgorac v délce 10km jehož zprovoznění je plánováno na r. 2011. Výstavba a zprovoznění dalších úseků Vrgorac – Ploče, Ploče – Metković, Metković – Opuzen, Opuzen – uzel Pelješac a Doli – Dubrovník je odložena po roce 2012 bez upřesnění termínů.
Týká se to i silnic spojujících výjezdy z dálnice s pobřežní magistrálou. Například spojení z budoucího výjezdu A1 Karamatiči do přístavu Ploče je již prakticky hotovo a zbývá dostavět pouhých 700m, ale s ohledem na zpomalení výstavby dálnice A1 bylo dokončení tohoto úseku také odloženo až po r.2012.
Obdobně spojnice dlouhá 10km která povede z výjezdu dálnice Zagvozd do Bašky Vody na Makarské riviéře nebude v provozu dříve než v r.2013 a to ani přes to, že lednu 2010 byl proražen tunel "Sveti Ilija" v pohoří Biokovo na této spojnici. Celková délka tunelu je 4250m, na další dostavbu však prozatím peníze nejsou.


Malé srovnání: Kalábrie a Chorvatsko

V letošním roce jsem si v červnu opět dopřál již tradiční pobyt v Chorvatsku, ovšem v září jsem navštívil poprvé v životě také Kalábrii a nemohl jsem se tedy vyhnout malému srovnávání.


Chorvatsko:

Učarovalo mě od první chvíle kdy jsem jej před lety navštívil a od té doby je to pro mne taková srdeční záležitost. Když se stane že musím jeden rok vynechat, něco mě prostě jaksi celý ten rok chybí.
Jezdím mimo hlavní sezonu v září nebo červnu z důvodu většího klidu jak na silnicích tak hlavně v místě pobytu. Pravdou ale je že to pomalu přestává platit, Oproti minulosti jsem si letos neužíval v Žuljaně poloprázdné divoké plážičky jelikož zde bylo nesrovnatelně živěji. Řekl bych že přibylo v letošním roce především návštěvníků z Polska, bylo jich zde tolik až mě to docela překvapilo.
Do Chorvatska jezdím autem což mě dává jistou svobodu a maximálně mě to vyhovuje, jezdím rád a užívám si i tu cestu. Řekl bych to asi tak: když jedu do Chorvatska tak dovolená pro mne začíná již před domem kdy nastoupím do auta, zatímco když jedu jinam tak představa cestování s kufry na letiště a zdlouhavého čekání na odbavení a nástup do letadla mě kazí náladu a dovolenou si začínám užívat až když jsem skutečně na místě pobytu.

Když se na Chorvatsko podívám z praktického hlediska jakým jsou finance, není to nic levného ale tak je to třeba i u nás. V květnu jsme strávili ve dvou prodloužený třídenní víkend na Šumavě a nevěřil jsem když jsem spočítal kolik nás to celkově stálo. Také po zkušenosti v Turecku a nyní v Itálii mohu jenom konstatovat, že ceny v Chorvatsku nejsou ani z daleka tak vysoké jak si někdy myslíme. Malé srovnání cen v Itálii a Chorvatsku uvádím níže.

Kalábrie:

Je to nádherné místo které v každém případě zůstalo v mém srdci a určitě pokud to bude možné, tak se sem zase někdy vrátím. Byli jsme v okolí Zambrone a historického městečka Tropea, jsou zde naprosto fantastické překrásné písečné pláže, před vstupem do moře je pak písek hrubší a nebo jsou malé oblázky jako v Chorvatsku takže moře je stejně čisté a průzračné na jaké jsem zvyklý z Jadranu. Mezi skalnatým pobřežím nechybí divoké nádherné pláže na kterých člověk najde naprosté soukromí. Září pro návštěvu Kalábrie mohu jenom doporučit, my jsme byli od 12 září a oproti Chorvatsku zde touto dobou byly již i velké pláže se slunečníky poloprázdné. Naprostý klid a ráj na zemi, moře příjemně prohřáté a počasí skvělé.

Ubytováni jsme byli ve vybaveném apartmánu obdobně jako v Chorvatsku a též s vlastní dopravou. Samozřejmě jsem uvažoval nad cestou autem, ovšem tato vzdálenost přes 1800km by mě vyšla přibližně na 15.000Kč (10.000 benzín a 5.000 poplatky za dálnici v Itálii). K tomu ještě nutno připočítat tranzitní ubytování jelikož takovou vzdálenost na jeden zátah bych nejel i když jsme řidiči dva, cesta by tedy trvala 2 dny tam a 2dny zpět.
Jelikož máme téměř zdarma cestování vlakem, uvažovali jsme samozřejmě na touto variantou. Ovšem cesta by trvala také 2dny, ráno v 7hod. odjezd a příjezd na místo následující den v cca 17hodin. Pokud bychom si chtěli udělat pohodlí přes noc tak lůžka v lůžkovém voze bychom platili a není to zrovna levné. Zvolili jsme proto kombinaci letadlo/vlak což se ukázalo jako ideální a přitom levnější, protože letenky jsem sehnal za velice slušnou cenu. Vyřešil jsem i pohodlnou cestu na letiště a sice vlastním autem, objevil jsem skvělé služby parkoviště Hostouň. Přijedete, zaparkujete auto, odvezou vás na letiště a když se vrátíte tak zavoláte a přijedou pro vás, zaplatíte velmi slušnou cenu za hlídané parkování, sednete do svého auta a odjíždíte domu. Super služby, musím jenom pochválit.
Z domova jsme odjeli autem do Hostouně ve 2hodiny v noci, před 4 hodinou jsme byli na letišti a v 6:20hod. jsme odlétali. Za necelou 1,5hod. jsme přistáli v Neapoli kde jsme bez problému přímo před letištěm sedli na autobus který nás za 3€ /osobu dopravil k vlakovému nádraží. Za necelé 2 hodinky nám odjížděl vlak z Neapole a ve 14:30hod. jsme vystupovali na nádraží v Zambrone kde byl náš cíl. Dali jsme sdi zde kávu a super zmrzlinu a šli se ubytovat, pěšky necelý 1km. Takže vlastně za 12,5 hodiny jsme se takto dopravili z bytu až na místo vzdálené přes 1800km což je super a dá se to přežít.
Zpáteční cesta byla malinko komplikovanější, pobyt jsme končili v sobotu a ráno po 7 hodině jsme odjížděli ze Zambrone, ve 14:30hod. jsme vystoupili na nádraží Termini v Římě. Letenky jsme měli koupené na neděli ve 22hodin protože sobotní odlet jsem nesehnal takže jsme měli již předem zajištěno ubytování v soukromí u velice příjemné paní, v centru Říma za slušnou cenu 60€ dvoulůžkový pokoj. Strávili jsme tedy víkend v Římě, prohlédli si památky a v neděli kolem 19hodiny jsme již přešlapovali na letišti. Letadlo odlétalo na čas takže před půlnocí jsmě přistáli v Praze a ve 2hodiny ráno jsme již byli doma.

Ceny:

Přiznám se že celkově na mě ceny v Itálii působily jako značně vysoké, ovšem když to nyní tak srovnávám tak zjišťuji že ty vysoké ceny byly vlastně hlavně v restauracích. V Itálii jsou ceny zejména v restauraci rozhodně vyšší než v Chorvatsku, ceny v obchodech jsou u něčeho srovnatelné a u něčeho vyšší. Za ubytování jsme zaplatili naopak méně než platíme za srovnatelný apartmán v Chorvatsku. V Kalábrii jsme platili za apartmán 30€/noc a v Chorvatsku 35€/noc. Nutno ale podotknout že ubytování jsme měli zajištěno předem přes pobočku italské CK. Dva čeští turisté kteří bydleli vedle nás a přijeli "na blint" zaplatili za stejný apartmán 50€/noc a řekli nám že to byla nejnižší cena ze všech míst kde se ptali.

Malé srovnání cen v Kalábrii a Chorvatsku:
(pro přepočet jsem použil kurs 26Kč / 1€)

Ceny v obchodě:

  • Chléb .......................................... 1,80€ = 47Kč     (Chorvatsko 25Kč)
  • Džem jahodový 700g .................. 2,08€ = 54Kč     (Chorvatsko džem 450g 65Kč)
  • Máslo 250g ................................. 1,49€ = 39Kč     (Chorvatsko 36Kč)
  • Mléko plnot. 1l ............................ 0,65€ = 17Kč     (Chorvatsko 20Kč)
  • Brambory 5kg ............................. 1,89€ = 49Kč     (Chorvatsko 115Kč)
  • Vejce 10ks ................................... 1,55€ = 40Kč     (Chorvatsko 59Kč)
  • Kuřecí prsa 500g ......................... 4,50€ = 117Kč     (Chorvatsko 69Kč)
  • Minerální voda neochucená 2l ...... 0,40€ = 10Kč     (Chorvatsko voda 5l 46Kč)
  • Minerální voda ochucená 1,5l ....... 0,65€ = 17Kč

Ceny v restauraci:

  • Točené pivo 0,5l ......................... 5 až 6€ = 130 až 156Kč     (Chorvatsko 44 až 52Kč)
  • Káva ............................................ 0,80€ = 21Kč     (Chorvatsko 22Kč)
  • Pizza dle druhu ............................. 3,50 až 8€ = 91 až 208Kč     (Chorvatsko 122 až 148Kč)
  • Fanta, CocaCola 0,3l ................... 2,50€ = 65Kč     (Chorvatsko 59Kč)
  • Maso na grilu ................................ 12€ = 312Kč     (Chorvatsko 259Kč)
  • Kopeček zmrzliny .......................... 0,75 až 1€ = 20 až 26Kč     (Chorvatsko 22Kč)

Ceny se trochu obtížně srovnávají, záleží vždy na oblasti ve které se nacházíme a také ve které prodejně člověk nakupuje, stejně tak jako je tomu u nás nebo v Chorvatsku. Pokud jde o Řím, zde jsou ceny asi jako v každém velkoměstě. Zatímco v Kalábrii stál kopec zmrzliny nabíraný "lopatou" většinou 0,80€ tak v Římě malý kopeček nabíraný kopečkovačem stál 1,5€. V centru poblíž památek stála balená neperlivá obyčejná voda 0,5l neuvěřitelná 2€. Nejlevnější pizza "Margarita" která v restauraci v Kalábrii stála 3,50€ tak v Římě již 7€.

Vím že na několika málo položkách které jsem uvedl si nelze udělat jasnou představu. Itálie je v každém případě dražší než Chorvatsko. Pokud seženu jako v našem případě levnější ubytování, o to víc dám zase za ostatní výdaje a za cestu. Kolega který pravidelně několik let jezdí na Jadran se letos v létě rozhodl udělat změnu a jel s rodinou autem na dva týdny "na blint" do Itálie, projel ji celou až dolu na jih. Po návratu prohlásil že tu útratu raději přestal počítat protože by si zkazil náladu a že Chorvatsko s Černou Horou je v tomto ohledu úplný ráj. Z jeho vyprávění a z vyprávění našich českých sousedů v Kalábrii je zřejmé, že pokud jedeme do Itálie "na blint", t.j. nemáme předem zajištěné ubytování, tak ceny za ubytování jsou skutečně dosti vysoké.

Ačkoliv se mě moc na tuto dovolenou v září nechtělo, jsem moc rád že jsem tam byl. Kalábrie je opravdu nádherná a zcela určitě stojí za to ji navštívit. Několik obrázků jsem umístil do galerie Jižní Itálie.


Pelješac, Žuljana - červen 2009

Oproti loňsku jsme tentokráte jeli jinou trasou a proto opět uvádím popis celé cesty.....


V letošním roce jsme si zopakovali v podstatě stejnou dovolenou jako loni, tedy na stejném místě a ve stejném apartmánu. Jenom trasa byla tentokráte jiná protože jsme z Chodova u Karlových Var nejeli přes SRN jako loni, ale jeli jsme přes Kamenici u Humpolce kde jsme měli jednodenní přestávku u známých a pak jsme již pokračovali klasickou cestou přes Vídeň - Graz atd..

Letošní trasa kterou jsem jel:

ČR: Kamenice - Jihlava - Znojmo - Hatě hran.přechod CZ/A ---->
Rakousko: Vídeň a po A2 směr Graz, sjezd z A2 na exitu 226 směr Mureck hran.přechod A/SLO ---->
Slovinsko Lenart - Ptuj - Macelj hr.přechod SLO/HR ---->
Chorvatsko> A2 směr Zagreb - A1 směr Split, Šestanovac - Ravča - sjezd na konci dálnice Ravča a dále směr Bačina a nájezd na magistrálu směr Ploće - Neum - Ston - Žuljana

Trasa z Humpolce do Žuljany byla dlouhá 1141km. Zpáteční trasa byla rozdělena na dvě části protože jsme měli v plánu dvoudenní přestávku na Plitvicích. Vyjeli jsme ze Žuljany, na dálnici jsme najeli v Šestanovaci a vyjeli jsme z ní na exitu Gornja Ploća odkud jsme jeli do Korenice kde jsme přespali. S ohledem na velmi nepříznivé počasí jsme následující den jeli z Korenice domu a prohlídku Plitvických jezer jsme zrušili. Ze Žuljany do Korenice byla trasa dlouhá 428km, Z Korenice do Chodova 967km. Popis obou tras je uveden zde:

12.6.2009 Kamenice (Humpolec) - Žuljana
27.-29.6.2009 Žuljana-Plitvice-Chodov

Popisy tras jsou samozřejmě pokud se týká času spíše informativní, jsou zaznamenány tak jak jsem trasu absolvoval já. Každý máme jiný styl jízdy, každý z nás potřebuje jinou četnost a délku přestávek, podmínky na silnici a hustota provozu v daný den je také samozřejmě neopakovatelná. Určitě ale zejména těm kdo jedou do Chorvatska poprvé, mohou popisy tras pomoci získat určitou představu o celé trase. Kilometry jsou uvedeny přesně tak jak mě ukazoval tachometr.

Náklady za cestu - benzín, dálniční poplatky:

Kromě cesty tam a zpět jsem jezdil autem v průběhu dovolené také po okolí, celkem jsem najel 3421km.

  • Benzín: 7069 Kč (cena v Chorvatsku byla po přepočtu od 27,80 do 28,55Kč/l)
  • Dálniční známky Rakousko: 2x rakouská 10denní známka 498 Kč
  • Mýtné za dálnice v Chorvatsku: 1219 Kč
  • CELKEM: 8786 Kč

Veškeré poplatky za cestu, tedy benzín i dálniční poplatky na mýtnicích v Chorvatsku jsem platil platební kartou. Výše uvedené ceny v Kč jsou dle aktuálního kurzu tak jak byly bankou odečteny z účtu.

A co dodat závěrem. Dovolenou jsme si opět užili a to i přes nepřízeň počasí. První týden bylo teplo a slunečno, objevili jsme také konečně kouzelnou pláž Divna kterou jsme loni jaksi nenašli. Druhý týden jsem bohužel zažil počasí jaké touto dobou v Chorvatsku nepamatuji a museli jsme na zpáteční cestě zrušit plánovanou dvoudenní přestávku na Plitvicích spojenou s jejich prohlídkou, protože počasí bylo velmi nepříznivé. Toto počasí ovlivnilo i zpáteční trasu kterou jsme zvolili, cesta byla poměrně únavná a po loňské zkušenosti se nám nechtělo jet po A9 s nekonečným množstvím tunelů přes Alpy a dále přes Německo. Zvolili jsme tedy trasu po A2 přes Vídeň která se nám zdá příjemnější, dále Znojmo - Jihlava - D1 do Prahy a po R6 do K.Varů... Zkrátka stejnou trasu jakou jsme jeli při cestě tam i když je trochu delší. Dálnici D1 a Prahu jsme projížděli v noci takže kromě kamionů byl provoz minimální.
Pokud jde o Slovinsko, chtěli jsme objet placenou dálnici a tak jsme zvolili objízdnou trasu přes Mureck-Lenart-Ptuj. Při cestě tam, ačkoliv to bylo v noci, jsme trasu projeli bez problému a nikde jsme nebloudili. Při zpáteční cestě jsem však v Ptuji nesprávně odbočil a ztratili jsme se zde na cca 20 minut než jsem našel opět správnou cestu na Lenart. Cesta po této objízdné trase ale byla vcelku pohodová.


Ceny potravin v Chorvatsku 2009

Stejně jako loni tak i letos uvádím ceny některých potravin tak, jak jsem je zaznamenal letos ve druhé polovině června při dovolené na Pelješaci. Uvádím také několik odkazů kde je možné zjistit aktuální ceny.


Ceny v marketech KONZUM Orebič a KERUM Ston. Platil jsem platební kartou, banka mě nákupy účtovala kurzem 3,60Kč/Kunu :

  • Chléb kulatý 600g.......................................... 6,79 ( 24,50Kč )
  • Chléb bílý ...................................................... 7,40 ( 26,60Kč )
  • Keksy vanilkové 270g ................................. 11,40 ( 41,00Kč )
  • Keksy kokosové 300g ................................. 13,46 ( 48,50Kč )
  • Džem jahodový 450g .................................. 17,99 ( 64,80Kč )
  • Marmeláda meruňková 180g ........................ 6,13 ( 22,00Kč )
  • Pepsi Cola 2l ............................................... 11,99 ( 43,10Kč )
  • Voda Sv.Rok 6l ........................................... 10,99 ( 39,60Kč )
  • Min.voda Studenac 5l ................................. 12,88 ( 46,40Kč )
  • Čaj ledový brusinkový 1,5l ............................ 9,49 ( 34,20Kč )
  • Čaj ledový NESTEA 1,5l ............................... 10,48 ( 37,70Kč )
  • Pivo Karlovačko v plechovce 0,33l ................. 6,99 ( 25,20Kč )
  • Pivo Karlovačko v plechovce 0,5l ................... 8,99 ( 32,40Kč )
  • Mléko Dukat 2,8% 1l ..................................... 5,48 ( 19,70Kč )
  • Mléko acidofilní 3,2% 400g ........................... 5,89 ( 21,20 Kč )
  • Máslo K-Plus 250g ......................................... 9,99 ( 36,00Kč )
  • Bukatela sýr se šunkou 150g ........................ 7,58 ( 27,30Kč )
  • Sýr toast. Gouda 150g .................................. 7,29 ( 26,20Kč )
  • Jogurt ovocný ................................... 1,98 až 3,99 dle druhu ( 7,10 až 14,30Kč )
  • Vejce 10ks .................................................. 16,29 ( 58,60Kč)
  • Sardinky K-PLUS 115g ................................ 14,60 ( 48,90Kč )
  • Tuňák v olov.oleji 185g ............................... 13,49 ( 48,60Kč )
  • Kuřecí prsní řízky mražené 500g ................. 19,19 ( 69,00Kč )
  • Rybí filety obalované mraž. 566g ................ 32,26 ( 116,00Kč )
  • Olivy zelené s papričkami K-Plus 350g ........ 11,99 ( 43,20Kč )
  • Olej olivový extra 0,5l ................................. 35,00 ( 126,00Kč )
  • Olej olivový extra 1,0l ................................. 62,99 ( 226,80Kč )
  • Brambory 2,5kg .......................................... 15,99 ( 57,60Kč )
  • Paprika zelená - cena za 1kg ..................... 12,99 ( 46,80Kč )
  • Rajčata - cena za 1kg .................................. 9,99 ( 36,00Kč )
  • Broskve - cena za 1kg .................................. 9,99 (36,00Kč )
  • Okurka salát. - cena za 1kg .......................... 6,99 ( 25,20Kč )
  • Česnek - cena za 1kg ................................... 8,99 ( 32,40Kč )
  • Meloun - cena za 1kg ................................... 3,99 ( 14,40Kč )

OSTATNÍ:

  • Kopeček zmrzliny (Dubrovník) .......................................................... 6HRK
  • Nanuk (Žuljana) .................................... dle druhu ................ 5 až 10HRK
  • Pivo lahvové 0,5l (Korenica - rest. Babic) ...................................... 12HRK
  • Pivo točené Kralovačko 0,5l (Žuljana - rest. ANKORA) .................... 12HRK
  • Pivo točené 0,5l (pláž Divna) .......................................................... 14HRK
    Pivo točené 0,5l (Dubrovník - konoba Koloseum) ........................... 25HRK
    Pivo točené 0,3l (Dubrovník - konoba Koloseum) ........................... 15HRK
  • Coca cola 0,3l (Dubrovník - konoba Koloseum) .............................. 18HRK
  • Káva (Dubrovník - konoba Koloseum) ............................................ 10HRK
  • Káva (Žuljana - rest. ANKORA) ......................................................... 6HRK
  • Káva se šlehačkou (Žuljana - rest. ANKORA) .................................. 10HRK
  • Capuccino (Žuljana - rest. ANKORA) ................................................ 12HRK
  • Čaj (Žuljana - rest. ANKORA) .......................................................... 10HRK
  • Pepsi 0,2l (Žuljana - rest. ANKORA) ................................................ 13HRK
  • Orangina 0,25l (Žuljana - rest. ANKORA) ........................................ 14HRK
  • Pizza v Trpanji .......... dle druhu ........................................... 33 až 40HRK
  • Kotleta na roštu, Ražniči, Čevapčiči (Žuljana - rest. ANKORA) ......... 50HRK
  • Makrela na grilu (Žuljana - rest. ANKORA) ....................................... 45HRK
  • Rybí file + brambory + obloha (Dubrovník - konoba Koloseum) ....... 70HRK
  • Míchané maso + hranolky + obloha (Dubrovník - konoba Koloseum) 85HRK
  • Míchané maso (Žuljana - rest. ANKORA) .......................................... 70HRK
  • Míchané maso + hranolky (Korenica - rest. Babic) ........................... 50HRK
  • Polévka - hovězí vývar (Korenica - rest. Babic) ................................ 10HRK
  • Míchaný zelenin. salát (Korenica - rest. Babic) ................................. 10HRK
  • Šopský salát (Korenica - rest. Babic) ................................................ 15HRK
  • Kalamáry + brambory + obloha (Dubrovník - konoba Koloseum) ..... 80HRK

Pokud porovnám letošní ceny potravin s cenami které zde byly v loňském roce, dá se řící že jsou až na minimální rozdíly v zásadě stejné.
Pouze s ohledem na méně přiznivý kurs Kč vůči HRK v letošním roce nás to letos stojí po přepočtu na Kč o něco málo více. Loni mě banka při platbě kartou účtovala v průměru 3,30Kč za 1HRK a v letošním roce to bylo cca 3,60Kč za 1HRK.

Zda se tedy vyplatí udělat nákup většiny potravin až v Chorvatsku a nebo raději u nás doma, to si musí každý posoudit sám dle svých možností a pod.. Drahé jsou především sladkosti, ty si proto vždy vozím již z domova. Například jedna 300g krabice kokosových keksů (něco jako u nás "zlaté koka Opavia") stála v marketu ve Stonu 13,46HRK což je po přepočtu cca 49Kč!


Aktuální ceny naleznete také na následujících odkazech:

index | 1-10 | následující | Celkem 13 článků